Jiří Fořt: 21. srpen patří památce okupace. Proč se právě dnes na Praze 7 slaví Ukrajina?

21. srpen 1968. Jeden z nejtemnějších dnů našich novodobých dějin. Do Československa vtrhla vojska Varšavské smlouvy vedená Sovětským svazem. Přišla okupace, strach, ztráta svobody a také oběti. Na tento den bychom neměli zapomínat. O to více mě zaráží, že právě v tento den se na Praze 7 koná velká akce věnovaná Ukrajině a ukrajinské kultuře.

Ptám se proto otevřeně: Kdo rozhodl, že právě tento den je pro takovou akci vhodný? A jakou roli v tom sehrálo vedení Prahy 7 v čele s Janem Čižinským?

Nejde mi o odmítání Ukrajiny ani Ukrajinců. Česká republika poskytla lidem prchajícím před válkou rozsáhlou pomoc a nabídla bezpečí těm, kteří ho potřebovali. To je fakt, který není třeba zpochybňovat.

Stejně tak ale nesmíme přestat mluvit o problémech, které s tak rozsáhlou migrací souvisejí.

Pomoc ano. Pravidla ale platí pro všechny

Pokud někdo přichází do České republiky s tím, že zde chce dlouhodobě žít, musí respektovat naše zákony, pravidla, zvyklosti i způsob života. To není otázka národnosti. Je to základní princip fungování každé země.

Setkávám se i s případy nepřizpůsobivého nebo bezohledného chování. A odmítám představu, že o těchto problémech máme mlčet jen proto, že jejich pojmenování může být politicky nepohodlné.

Česká republika není nafukovací. Integrace má své možnosti i své limity a o těchto limitech je potřeba mluvit otevřeně a bez ideologických nálepek.

A právě v tomto kontextu považuji výběr data pro ukrajinskou kulturní akci na Praze 7 za mimořádně necitlivý.

Ne proto, že by ukrajinská kultura neměla mít v Praze své místo. Má.

Ale 21. srpen by měl především patřit české historické paměti.

Měl by být dnem, kdy si připomínáme, co znamená přijít o svobodu. Co znamená okupace. Co znamená, když o osudu vlastní země rozhodují jiní.

Nezapomínejme, proč je pro nás svoboda tak důležitá

Pomáhat lidem v nouzi je správné. Stejně důležité je ale chránit vlastní zemi, její pravidla, její obyvatele a také její historickou paměť.

21. srpna proto nezapomínejme především na Československo roku 1968.

Na okupaci. Na oběti. Na strach, který tehdy přišel s cizími tanky.
A především na cenu naší svobody.

Jiří Fořt (SPD), předseda oblastního klubu SPD MČ Praha 1 a místopředseda regionálního klubu SPD Praha